Galerie
Železnorudsko
Stará Hůrka
(GPS 49°7'38.950"N, 13°19'54.052"E)
Jezero Laka
(GPS 49°6'38.999"N, 13°19'44.001"E)
Ždánidla (1309 m)
(GPS 49°6'13.089"N, 13°20'49.949"E)
Stromy v aleji z Hůrky
(GPS 49°7'37.604"N, 13°19'50.686"E)
Rozcestí u bývalé Hůrky
(GPS 49°7'35.496"N, 13°19'48.190"E)
Velhartice - hrad
(GPS 49°15'48.848"N, 13°23'55.005"E)
Velhartice - hrad
(GPS 49°15'48.848"N, 13°23'55.005"E)
Kašperské Hory a okolí
Centrální Šumava
Baumwipfelpfad - vyhlídková věž
(GPS 48°53'27.764"N, 13°29'11.633"E)
Baumwipfelpfad - vyhlídková věž
(GPS 48°53'27.764"N, 13°29'11.633"E)
Baumwipfelpfad
(GPS 48°53'27.764"N, 13°29'11.633"E)
Výhled na Luzný (1373 m.n.m.)
(GPS 48°53'27.764"N, 13°29'11.633"E)
Modrava
(GPS 49°1'25.973"N, 13°29'46.142"E)
Roklanský potok
(GPS 49°1'28.152"N, 13°29'19.533"E)
Mářský vrch - cesta
(GPS 49°4'21.794"N, 13°50'52.561"E)
Knížecí pláně
(GPS 48°57'26.822"N, 13°37'34.883"E)
Mářský vrch - kamenné moře
(GPS 49°4'22.305"N, 13°50'51.859"E)
Plešné jezero (dříve Plekenštejnské jezero, něm. Plöckensteinsee nebo Plöckensteiner See) je jezero na Šumavě v Jihočeském kraji v České republice. Leží v nadmořské výšce 1090 m, má plochu 7,48 ha, obvod 1242 m a největší hloubku 18,30 m. Objem zadržované vody představuje 617 000 m³. Morénová hráz je vysoká 30–40 m, kamenné moře sestupuje až 150 m pod jezero. Ledovcový kotel (kar) je zahlouben do severovýchodního svahu nejvyšší hory na české straně Šumavy Plechého. Příkré závěrové stěny kotle s obnaženými skalami a suťovými proudy dosahují téměř k jeho vrcholu. Jezerní stěna je vysoká 260 m. O vyhloubení karu se postaral svahový ledovec, jeden z jedenácti, které na Šumavě existovaly v době čtvrtohor. Dosahoval šířky až 1 km a byl ze všech nejširší. Po jeho ústupu zbyla na okraji karu čelní moréna z mohutných balvanů, která vytvořila přirozenou hráz. Voda z jezera odtéká Jezerním potokem do Vltavy. V letech 1789-91 byla čelní moréna utěsněna a v souvislosti se stavbou Schwarzenberského kanálu byla na ní vybudována 2,5 m vysoká hráz, do které byla osazena stavidla umožňující regulovaný odtok z jezera pro umožnění plavení dříví ve Schwarzenberském plavebním kanálu. Celkem bylo možné z jezera vypustit 177 tisíc m² vody. V září a říjnu 1935 byla prováděna hydrotechnická měření v souvislosti se stavbou chaty u Plešného jezera. Původním účelem bylo zjistit, zda by bylo možné využít odtoku z jezera pro výrobu elektřiny pro chatu. Bylo však zjištěno, že průtočná kapacita nestačí ani pro pohon malé turbíny, nemá-li být zároveň zmenšeno výtokové množství pro napájení Schwarzenberského kanálu v době plavení. Měřila se výška vodní hladiny a všechny činitelé, kteří mají vliv na její stav, tzn. přítoky, vodní srážky a vypouštění z jezera. Zajímavostí je, že při silnějším větru byly pozorovány znatelné výkyvy hladiny. Asi v minutových intervalech stoupala a klesala bez ohledu na vlnění o 18 cm. V polovině devadesátých let dvacátého století došlo k neovladatelnému snížení hladiny v místě neodborně postaveného výpustního zařízení. Správa Národního parku Šumava zadala opravu hráze, při níž bylo provedeno v roce 1999 její zatěsnění injektáží betonem. Byl opraven odtok z jezera, aby nemohlo dojít k opětnému úniku vody z jezera. Pod výpustním zařízení zřídil Hydrobiologický ústav ČAV měrný profil, na kterém se automaticky zaznamenává odtok z jezera. Na hrázi je umístěna malá meteorologická stanice, která registruje podobné údaje jako ve třicátých letech. V r. 1911 byla na hrázi postavena Lucemburská chata, později majetek Klubu českých turistů. Po r. 1948 ji zabrala Pohraniční stráž a upravila ke svým účelům. Pohraniční stráž svoji budovu roty opustila, poté byla v r. 1989 zbořena. Správa Národního parku provedla v roce 1999 opravu hráze a prostoru alespoň zčásti navrácen přírodní ráz. Nad severozápadním břehem jezera, vysoko na vrcholu boční skalní stěny karu, stojí Stifterův památník. Dnes patří Plešné jezero k nejnavštěvovanějším místům Šumavy, protože pohled na hladinu s impozantní jezerní stěnou v pozadí je velmi atraktivní.
, Volary