Lipno
Lipno a jeho okolí (Lipensko) je pro svoji krásnou a místy nedotčenou přírodu jedním z nejvyhledávanějších míst k celoročnímu trávení volného času pro všechny věkové kategorie.
Ideální místo pro aktivní i nenáročný odpočinek, poznávání přírody i památek. V létě koupání, různé druhy vodních sportů, pěší turistika, cykloturistika, houbaření, rybolov, v zimě lyžování, snowboarding, bruslení. Je zde mnoho kempů, kde zažijete dobrodružné i romantické noci, samozřejmostí je i mnoho dalších kvalitních ubytovacích a restauračních zařízení.
Lipensko se rozkládá od horního toku Vltavy, kde se Vltava u Želnavy zklidňuje a je pohlcována vodní plochou Lipenského přehradního jezera, až po obec Lipno nad Vltavou a kopíruje hranici s Německem a Rakouskem. Lipno má rozlohu téměř pět tisíc hektarů, je dlouhé 44 km a je součástí Chráněné krajinné oblasti Šumava.
Historie a technické údaje
Údolní nádrž Lipno I neboli Lipenská přehrada byla vybudována v letech 1952-60 jako první stupeň vltavské kaskády a je čtvrtou přehradou vystavěnou na Vltavě (dříve vybudováno Vrané 1935, Štěchovice 1945 a Slapy 1954). Při jejím napuštění bylo zatopeno několik vesnic, městečko Dolní Vltavice a z velké části i Frymburk.
Svojí rozlohou 48,7 km2 a obsahem vody 306 mil. m3 je nejen největší přehradou, ale i největší vodní plochou na území České republiky. Lipenská nádrž je poměrně mělká , největší hloubky dosahuje 21,5 m, délka nádrže je 44 km, největší šířky dosahuje 10 km u obce Černá v Pošumaví. V nádrži se nachází vedle několika malých ostrůvků největší z nich zvaný Tajvan. Celková délka hráze, která se nachází v obci Lipno nad Vltavou, je 296 m, její max. výška nad terénem údolí je 25 m a je sypaná s těsnícím jádrem vybavená ocelovými kesony a betonovými výpustěmi . Vodní elektrárna se nachází v podzemní kaverně, kde jsou umístěna dvě plně automatizovaná soustrojí s Francisovými turbínami. Výjimečnou zajímavostí přehrady je 3,6 km dlouhý odpadní tunel od této elektrárny odvádějící vodu do vyrovnávací nádrže ve Vyšším Brodě, označovaném jako Lipno II.
Lipno II je tvořeno 224 m dlouhou a 11,5 m vysokou zemní betonovou hrází, která vytváří 45 ha velkou vodní plochu. Nádrž je využívána průtočnou vodní elektrárnou a je vybavena Kaplanovou turbínou.Lipno má zásadní hospodářský význam, je zásobárnou vody, zdrojem pro výrobu elektrické energie, jedinou českou přehradní nádrží, kterou je možno použít k boji proti sto až několikasetletým povodním, protože má dostatečnou kapacitu, aby mohlo dlouhodobě přijímat podstatně větší množství vody, než vypouští, a v neposlední řadě je významnou oblastí pro rekreaci.
V areálu vodní elektrárny Lipno je nachází informační centrum společnosti ČEZ, která se zaměřuje na historii a současnost. Součástí expozice je i názorný model elektrárny z roku 1959, tedy bezprostředně po uvedení do provozu.
Obce u Lipenské přehrady
Nová Pec (737 m n.m.)
Založení dřevařské osady se datuje k polovině 17.stol., od roku 1799 je obec ve vlastnictví rodu Schwarzenberků . Obec se nachází na pravém břehu Vltavy na horním konci jezera Lipna pod vrchem Plechý, jehož skála nad Plešným jezerem je odtud viditelná. Jižně od obce probíhá Schwarzenberský kanál, z nějž se 1 km pod obcí odděluje Želnavský (dříve Henfenkriegský) smyk, který sloužil pro plavení dřeva do Vltavy i do Rakouska, v činnosti byl až do 60.let 20 stol.
Horní Planá (776 m n.m)
Městečko na levém břehu Lipna založené ve 14 stol. mnichy kláštera Zlatá Koruna. Na náměstí najdete hodnotný raně gotický kostel sv. Markéty z druhé pol. 13. stol., později novogoticky přestavěn se zachovalými renesančními nástěnnými malbami, a původně raně barokní faru. V obci se narodil spisovatel Šumavy Adalbert Stifter, kde v jeho rodném domě č.p. 21 se nachází muzeum a začíná zde nenáročná Stifterova cesta 4 km dlouhá, která má 7 zastavení (poutní místo Dobrá Voda, kostel sv.Markéty,park pod kaplí,Stifterův pomník v parku, Stifterův smrk a dub a Stifterova vyhlídka). Trasu je možné absolvovat i s průvodcem.
Černá v Pošumaví (728 m n.m)
Obec na levém břehu Lipenské přehrady, první zmínka pochází ze 13. stol jako osada na Černé řece, podle černé vody vyvěrající v blízkosti grafitových nalezišť. V roce 1268 byla obec darována zvíkovským purkrabím klášteru Zlatá Koruna, až v roce 1719 přešla do rukou rodu Schwarzenberků do roku 1848, kdy po zrušení poddanství se obce staly samostatné. V roce 1568 byl v obci založen Jakubem Krčínem významný pivovar. Od roku 1811 až do vybudování přehrady zde byly v činnosti grafitové doly. Tuhové závody byly na přelomu 19. a 20. století největším exportérem grafitu na světe. Haldy z nich můžeme najít nad železniční stanicí. V obci je kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v dnešní podobě pseudorománský z let 1901-4. Jižně od Černé se v jezeru nachází největší ostrůvek přehrady Tajvan s vodním ptactvem a drobnou faunou.
Frymburk (740 m n.m.)
Obec se nachází v malebné poloze na výčnělku oblitém vodami jezera na okraji Frymburské vrchoviny. Historie začíná v roce 1198, kdy Dr. Valentin Schmidt uvádí "Fritburk byl strážný hrad nad vltavským brodem již v roce 1198 připomínaný". Obec byla založena v 13.stol. Rožmberky při středověké cestě z Rakouska do jižních Čech, městečkem je od 15.stol., z nějž po napuštění přehrady zbylo jen náměstí a přilehlé bloky. Na náměstí stojí velmi hodnotný raně gotický kostel sv. Bartoloměje založený roku 1277, přestavěný pozdně goticky kolem pol. 16. stol. a technická památka - kašna z roku 1676 s přívodním žlábkem na vodu. V městečku je možné navštívit wellness hotel s aquparkem.
Lipno nad Vltavou (776 m n.m.)
Je jedno z nejvýznamnějších rekreačních středisek Lipenska najdete na hrázi na levém břehu přehrady. Původně bylo Lipno dřevařská osada, v 18. a 19. stol. se sem plavilo dřevo za šumavských lesů a odtud se po souši dopravovalo vozy do Vyššího Brodu a pak dále železnicí. Osada zcela zanikla výstavbou přehrady a místo ní vznikla nová obec. Dnes obec nabízí široké možnosti trávení volného času, například nedaleké golfové hřiště či celoročně provozovaná bobová dráha, návštěvníkům je k dispozici lipenský Aquaworld. Lipno je výchozím bodem lodní dopravy a okružních jízd po Vltavě.
Pro milovníky zimních sportů se v těsné blízkosti obce nachází Skiareál Kramolín, který patří mezi nejmodernější lyžařská centra v České republice a je zaměřen především na rodiny s dětmi. Skvělé možnosti sjezdového lyžování doplňuje téměř 40 km upravovaných běžkařských tras.V zimním období se zamrzlá hladina jezera proměňuje v ohromné kluziště, ideální jak pro bruslení, tak také pro běžkařské lyžování.
Přední Výtoň (755 m n.m.)
Přední Výtoň jedinou významnou obcí na pravém břehu jezera založena poustevníky kolem roku 1357, kdy začalo intenzivní osidlování pravého břehu Vltavy. V obci najdete novogotický farní kostel sv. Filipa a Jakuba ze 16.stol., který nahradil původní kapli ze 14 stol. založenou Rožmberky. Okolí Přední Výtoně nabízí příležitost poznat nedotčenou krásu přírody, kterou si zachoval pravý břeh jezera, díky železné oponě téměř půl století nepřístupný .
Loučovice (690 m n.m.)
Obec ležící 3 km od Lipenské přehrady, první písemná zmínka pochází z roku 1361, kdy byly Loučovice poddanská vesnice kláštera Vyšší Brod. Během 30tileté války byla vesnice vypálena a poté znovu obnovena. V 80.letech 19.stol. byla v obci založena továrna na výrobu celulózy a následně papíru, továrna se v současnosti zaměřuje na výrobu hygienických potřeb z papíru. Přímo v katastru obce se nacházejí chráněná území Přírodní park Vyšebrodsko, Medvědí hora , Uhlířský vrch, Kapličky a Národní přírodní rezervace Čertova stěna a Luč.
Mezi Loučovicemi a Vyšším Brodem se nachází jedna z nejobtížnějších vodáckých tratí na světě – Čertovy proudy, kde se konalo v roce 2003 mistrovství světa v raftingu a natáčel se zde film Rafťáci. Na vodní trase od Lipenské hráze do Loučovic se pořádá mistrovství republiky ve sjezdu a slalomu na divoké vodě.
Vyšší Brod (571 m n.m.)
Vyšší Brod je nejjižnějším městem České republiky, nachází se přibližně 4 km od hranic s Rakouskem, v centru přírodního parku Vyšebrodsko, rozsáhlého území rozkládajícího se mezi pravým břehem Vltavy a státní hranicí od Horního Dvořiště po Přední Výtoň. Historie města sahá do počátku 13. století, kdy vzniklo jako tržiště na jedné z nejstarších soumarských stezek, která vedla Vyšebrodským průsmykem od Dunaje do Čech již v dobách Římanů. První písemná zmínka se objevuje až v darovací listině zakladatele vyšebrodského kláštera, pana Voka z Rožmberka, z 1. června 1259, kterou klášteru dává rozsáhlé území s společně s tržištěm Vyšší Brod.
Nejvýznamnější vyšebrodskou památkou je cisterciácký Vyšebrodský klášter založený roku 1259 Vokem I., ve kterém si rod Rožmberků zřídil svou rodinnou hrobku, měl by zde být pohřben i Záviš z Falkštejna. Stavba spolu s nádherným kostelem Nanebevzetí panny Marie byla dokončena ve 14.stol., poté obestavěna mohutnými hradbami a baštami a dalšími budovami. V současné době klášter spravuje malá skupina cisterciáckých mnichů a snaží se mu navrátit klášterní život. V areálu kláštera se nachází mnoho pozoruhodných památek, např. nádherná barokní knihovna, třetí největší v ČR se 70 tis. svazky, Závišův kříž nebo Vyšebrodská madona. Najdeme zde i Poštovní muzeum s rozsáhlou expozicí včetně sbírek poštovních vozů, kočárů a poštovních úřadoven. Na náměstí stojí farní kostel sv. Bartoloměje s barokním oltářem, pořízeným roku 1761.
V okolí města je mnoho zajímavých lokalit, 2 km od Vyššího Brodu se nachází Národní přírodní rezervace Čertova stěna, která byla inspirací pro stejnojmennou operu Bedřicha Smetany, dále poutní kostelík v pseudorománském slohu Maria Rast am Stein se sochou Panny Marie s Jezulátkem, kam Vás dovede křížová cesta se 14 zastaveními, nebo náročnější výstup na Kraví horu, ze které je výhled na město a Vyšebrodský klášter.
Památky a zajímavosti (tipy na výlet)
Alpská vyhlídka se nachází 4 km severně od Borové Lady (cca 5 km od Lipna nad Vlatou) v horní části pláně bývalé Švajglovy Lady (1034 m n.m.) odkud je široký rozhled směrem na jihovýchod, je možné spatřit Trojmeznou hornatinu s Plechým a Třístoličníkem, Boubín a za dobré viditelnosti i Alpy s Dachsteinem.
Boletice je obec a současně krásná přírodní oblast severně od přehrady Lipno ohraničená hranicemi Vojenského výcvikového prostoru. Západní část VVP Boletce (54%) územně přísluší k CHKO Šumava, zbývající část se nachází mezi CHKO Šumava a CHKO Blanský les na východě. Nejvyššími vrcholy jsou Chlum (1190 m n. m.), Chlumek (1025 m n.m.) a Plešný (1065 m n. m.). Ve samotném výcvikovém prostoru je volný pohyb zakázán. V oblasti pramení mnoho vodních toků jako řeka Blanice, Kremžský a Chlumancký potok, potok Olšina a Polečnice a nachází se zde 56 vodních ploch, z nichž největší je rybník Olšina nejvýše položený rybník v Čechách.
V obci, o níž první zmínka pochází z roku 1263, kdy ji Přemysl Otakar II. daroval klášteru Zlatá Koruna, se nachází cenný románský kostela sv. Martina ze 12.stol. a zřícenina hradu Raziberg, nedaleko obce se dochovaly zbytky slovanského osídlení - Haštalsko-laténské mohyly (důkaz nejstaršího slovanského osídlení v jihočeském regionu). V obci Polná na Šumavě je kostel sv. Martina, jehož původní stavba pochází z konce 13. stol.
Čertova stěna - Louč je národní přírodní rezervace o rozloze 140 ha nacházející se podél údolí řeky Vltavy mezi Loučovicemi a Vyšším Brodem. V oblasti se nacházejí mohutné skalní útvary, nejznámější je vrcholová skalní hradba Čertova stěna, kterou tvoří obrovské balvany, z nichž nejvyšší je balvan zvaný Ďáblova kazatelna (dle pověsti stěnu vytvořil ďábel jako hráz, která by zadržela vodu a zaplavila Vyšebrodský klášter), o kus dále se nachází vrch Strašidelník pokrytý stojícími mrtvými kmeny stromů, které shořely při požáru v roce 1988. Velká část obou svahů je tvořena kamenným mořem, kam je vstup zakázán. Součástí území je i říční koryto Vltavy s obrovským množstvím balvanů zvané Čertovy proudy, což je jedna z nejobtížnějších vodáckých tras na světě.
Hořice na Šumavě se nachází 7 km severně od Černé v Pošumaví. Obec je městskou památkovou zónou s 27 schválenými chráněnými objekty, které se nacházejí na náměstí nebo jeho těsné blízkosti. První zmínka pochází z roku 1272, kdy byly usedlosti v majetku pánů z Kosové Hory, poté se staly majetkem jedné z větví rodu Rožmberků a ti je roku 1290 prodali cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě.
Mezi nejcennější pamětihodnosti patří městský pranýř z roku 1549, dále žulový sloup se dvěma kamennými mísami k odměřování desátků. Dominantou Hořic je gotický kostel sv. Kateřiny, patronky horníků, z poloviny 15. století. Ani ten nebyl uchráněn před tehdy častými požáry, od kterých podle některých domněnek mohl vzniknout název obce.Velmi zajímavou památkou je soustava sedmi kamenných kašen, které sloužily k zásobování pitnou i užitkovou vodou. Ta byla přiváděna z různých studní a nedalekého rybníka.
Známá je tradice hořických pašijových her – předvádění jednotlivých obrazů z Nového a Starého zákona, která sahá až do 13.stol. V současné době lze shlédnout obnovené pašijové hry v přírodním divadle s krytým hledištěm. Před přestavením je možné navštívit Muzeum pašijových her a projít krátkou naučnou stezku - křížovou cestu, po které herci dříve chodívali.
Hrad Rožmberk je jedním z nejstarších hradů v Čechách tyčící se nad řekou Vltavou cca 25 km od Českého Krumlova. První zmínka pochází z roku 1250 a jeho pravděpodobným zakladatelem je Vok z Rožmberka, za jehož života byl hrad centrem panství . Hrad byl postaven na důležité obchodní stezce vedoucí vyšebrodským průsmykem z Čech do Podunají.
Původně se jednalo o komplex dvou hradů tzv. Dolní hrad a Horní hrad, z něhož se zachovala pouze kamenná hláska Jakobínka a později byl upraven na letní sídlo. I Dolní hrad prošel mnoha přestavbami, nejvýrazněji ho ovlivnila renesance a anglická novogotika. V 19.století byl posledními majiteli rodem Buquoyů přeměněn na rodové muzeum, kde jsou dnes umístěny velmi cenné sbírky obrazů, zbraní, nábytku, porcelánu a skla. V Rožmberské síni je portrét Bílé paní Perchty z Rožmberka, která se zde podle pověsti zjevuje.
Chvalšiny (590 m n.m.) je obec ležící v Chráněné krajinné oblasti Blanský les, vznikla již v polovině 12.stol., původně obec patřila ke klášteru ve Zlaté Koruně, za husitských válek se ji zmocnil rod Rožmberků a v roce 1601 byla prodána císaři Rudolfu II., po vymření rodu Eggenberků ji dědí rod Schwarzenberků .
Dominantou obce je kostel sv. Máří Magdalény postavený v letech 1487-1507 v pozdně gotickém slohu a barokní radnice z roku 1667, ve které se v současnosti nachází muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu. Chvalšiny jsou rodnou obcí stavitele plavebního kanálu ing. Josefa Rosenauera (1735–1804).
Medvědí stezka je nejstarší naučná stezka z roku 1967 v Národním parku Šumava. Stezka zacíná v Ovesné u železniční zastávky, vede divokou přírodou unikátního skalního města, v Jeleních Vrších připomíná historii plavení dřeva v tomto kraji, pokračuje kolem pomníčku posledního medvěda na Šumavě a končí v železniční stanici v Černém Kříži.
Naučná stezka Lipno vede mezi severní částí Lipno nad Vltavou a Frymburkem, je jednosměrná a kopíruje až na jedno odbočení trasu žluté turistické značky. 5,5 km dlouhá trasa začíná na parkovišti pod lyžařským areálem Kramolín a končí nad obcí Frymburk v lokalitě na Martě, má 7 zastavení s informačními panely, které informují o ochraně lesa a péči o zvěř, lesním hospodářství a vlastivědných zajímavostech. Na trase najdete přístřešek, odpočívadlo se studánkou, místo s vyhlídkou na okolí a Alpy (Alpská vyhlídka). Stezka je vhodná pro pěsí i cyklisty.
Moldaublick je rozhledna stojící v nadmořské výšce 1040 m v Rakousku u obce Schoneben nedaleko přechodu na Zvonkové. Z rozhledny vysoké 24 m je vidět Lipenské jezero od Horní Plané až po Frymburk, Vítkův hrádek, Kleť, větrné elektrárny na hranici u Přední Výtoně a mnoho dalších lokalit.
Trojmezná hora je přírodní památka ležící nedaleko obce Nová Pec. Zahrnuje masiv Trojmezné , Plechého s Plešným jezerem a Třistoličník. Toto území bylo vyhlášeno přírodní památkou v roce 1923, zaujímá rozlohu 387 ha a je v nadmořské výšce 1060 - 1378 m. Přírodní památka Trojmezná hora chrání rozsáhlý komplex smrkových porostů nejvyšších poloh české části Šumavy, horské smrčiny, bukové porosty, kamenná moře a ledovcové Plešné jezero. Nachází se zde nejrozsáhlejší šumavská lokalita s výskytem chráněné borovice kleče, daří se tu vzácným a ohroženým druhům rostlin a živočichů. Trojmezná hora je součástí I. zóny Národního parku Šumava. Oblastí prochází zelená turistická značka.
Plechý (1378 m n.m.) je hora vzdálená 8 km od Nové Pece nad Plešným jezerem. Skalnatý vrchol na hřebenovce Plechý - Třístoličník je nejvyšší vrchol Šumavy na české straně. Jsou od tud nádherné výhledy na celé šumavské podhůří, Alpy a Plešné jezero. Nedaleko hřebene Plechý – Třístoličník se nachází geografický bod trojmezí, kde se v malém sedle mezi západním předvrcholem Plechého a Trojmezné (1364 m n.m.) stýkají hranice tří států ČR, Rakouska a Německa označené trojbokým žulovým hraničním mezníkem. Plechý je přístupný pro turisty z obou stran státní hranice, po červeně značené stezce z Nového Údolí, po zeleně značené z Nové Pece, žlutá stezka je považována za nebezpečnou se vstupem na vlastní nebezpečí.
Plešné jezero se nachází v ledovcovém kotli pod vrcholem Plechý v nadmořské výšce 1090 m, necelých 13 km západně od Horní Plané a 5 km od Nové Pece. Jezero má tvar elipsy, rozloha činí 7,5 ha a hloubka je 18 m, voda z jezera odtéká Jezerním potokem do Vltavy. Na jezeře se vyskytuje jako na jediném místě Šumavy vzácná vodní rostlina šidlatka ostnovýtrusá. Na jezeře panují extrémní podmínky, průměrná roční teplota jsou 3 stupně, ročně spadne až 1700 mm srážek a pokrývka sněhu je 2,5 metru.
Nad jezerem se zvedá 260 m vysoká stěna zv. Jezerní, kde se ve výšce 220 m nachází památník Adalberta Stiftera básníka a spisovatele Šumavy. Žulový pomník je postaven ve tvaru obelisku 14,5 m vysokého a byl odhalen roku 1877. Jezero je přístupné z několika stran, po zelené z Nové Pece (10 km) nebo z osady Jelení (7 km) nebo též z hory Plechý po modré značce.
Třístoličník (německy Dreisesselberg) je šumavská hora (1311 m n.m.), jejíž vrcholové partie leží na hranici mezi Českou republikou a Německem asi 8 km jižně od Stožce. Název hory je odvozen od tří žulových skalních věžiček vzniklých zvětráním. K vrcholu vedou kamenné schody.
Schwarzenberský plavební kanál je vodní kanál na Šumavě spojující jeden z přítoků Studené Vltavy a rakouskou řeku Große Mühl (přítok Dunaje). Myšlenka spojit vodní toky Vltavu a Dunaj vznikla již za vlády Karla IV. Kanál byl postaven v letech 1789 až 1822 podle projektu inženýra Josefa Rosenauera na území knížete Schwarzenberga. Úkolem bylo dopravit kmeny poražených stromů z nepřístupných oblastí na severních úbočích Šumavy k řece Grosse Mühl a po ní k Dunaji, aby bylo dřívím zásobováno hlavní císařské město Vídeň. Celkem bylo během let 1793–1892 dopraveno ze Šumavy do Vídně téměř 8 mil.m3 palivového dřeva.
Kanál začíná na severní straně Třístoličníku v nadmořské výšce 916 m, celkový spád je 255 m, šířka koryta 3,5 – 4 m, hloubka 1 m, délka celého kanálu je 51 km . Plavební kanál byl postaven ve dvou etapách, tzv. „starý kanál“ byl vybudován v letech 1789-93 a vede od Jezerního potoka vytékajícího z Plešného jezera (na tomto místě je vybudovaná kaplička nesoucí název Rosenauerova) až k ústí Světelského potoka do Mühlu. V roce 1793 započala plavba a kanál byl postupně prodloužen až dosáhl Jeleního potoka.. Autorovi projektu, lesnímu inženýrovi Josefu Rosenauerovi se tak podařilo pomocí umělého koryta mistrně propojit několik šumavských potoků a v případě potřeby ho zásobovat vodou z pomocných rybníčků a z Plešného jezera. Výstavba druhé části tzv. „nového kanálu“ začala 17 let po smrti inženýra Rosenauera. Od Jeleního potoka byl prokopán tunel dlouhý 419 metrů, široký 2,6 m a vysoký 2,8 metrů. Stavba tunelu trvala celé 2 roky. Na spodním konci v obci Jelení je tunel zakončen novorenesančním žulovým portálem, kde je vytesán letopočet 1823, rok dokončení celého díla. Na horním konci tunelu je portál v novogotickém slohu.
Kanál byl používán do roku 1916, potom se využívaly pouze některé úseky, především na Želnavském smyku, a v roce 1962 byla činnost na kanále zcela ukončena. Dnes jsou některé části Schwarzenberského kanálu rekonstruovány jako technická památka. Jde o 11 km dlouhý úsek mezi Jeleními Vrchy a odbočením Želnavského smyku, 1,8 km dlouhý úsek od bavorských hranic po Stocký (Ježový) potok, úsek mezi hraničním potokem Ježová / Iglbach a hlavním evropským rozvodím v bývalé osadě Růžový Vrch dlouhý cca 2,5 km. Muzeum Schwarzenberského kanálu naleznete v obci Chvalšiny v rodišti stavitele kanálu Josefa Rosenauera.
Vítkův kámen, též Vítkův hrad, je zřícenina na Svatotomášském pohoří nad vesničkou Svatý Tomáš v nadmořské výšce 1035 m, jde o nejvýše položený hrad v Čechách.
Vítkův kámen byl založen v polovině 13. století Vítkovci a sloužil jako pohraniční pevnost a středisko panství. V roce 1302 přešel hrad do vlastnictví Rožmberků, kteří jej vlastnili až do roku 1622, kdy hrad přechází do vlastnictví štýrského rodu Eggenberků, po nichž ho v roce 1719 zdědili Schwarzenberkové. Hrad byl používán do poloviny 18. století, kdy vyhořel. Po druhé světové válce až do roku 1989 byl využíván pohraničníky jako pozorovatelna. V roce 2005 po renovaci hradeb a hlavní věže byl znovu otevřen pro veřejnost a slouží jako rozhledna, ze které je vidět Lipno, Novohradské hory, Kleť a při dobré viditelnosti i Alpy.