Aktuality
Dne 25. 4. 2015 od 13 hodin proběhne u jezu na Lipkách v Horažďovicích již 5. ročník akce s názvem "Svatý Jiří zlatinky nese na talíři aneb Rýžování zlata na Otavě".
Městské muzeum pro vás připravilo ukázky rýžování zlata přímo z říčního písku s možností vše si vyzkoušet, něco se o tom dozvědět a případné nalezené zlato si i odnést. Vybavte se holinkami, teplými ponožkami a gumovými pracovními rukavicemi. Při velmi špatném počasí, či povodňovém stavu řeky se akce nekoná!
Moc se těšíme na všechny zájemce, kteří si budou chtít na vlastní kůži vyzkoušet rýžování zlatinek v Otavě.
Název „Svatý Jiří zlatinky nese na talíři“ je lidová pranostika vztahující se k dávnému způsobu obživy lidí ve zdejším kraji, a to získávání zlata z otavských náplavů pomocí rýžování. Popisuje skutečnost, že rýžovací práce, se kterými se začínalo v dubnu, již na svatého Jiří nesly ovoce v podobě zlatinek (mikroskopických plíšků zlata) na talíři (rýžovací pánev). Zkrátka v tomto období měl již rýžovník nějaký ten gram zlatého prášku narýžován.
Již název řeky Otavy pocházející z keltského At awa, což znamená bohatá řeka, dokládá její zlaté bohatství. Poprvé zde rýžovali snad lidé v době bronzové, pak kolem 5. stol. před Kristem to byli Keltové, kteří ze zlata začali i razit první zlaté mince. Rýžovnictví pokračovalo za Slovanů a svého vrcholu dosáhlo ve 13. – 14. století, kdy se začaly propírat usazeniny a nánosy na březích, mnohdy i velmi vzdálených od říčních toků. Po husitských válkách začalo rýžování upadat a již nikdy nedosáhlo takového rozmachu.
Dokladem obrovského rozsahu dávného rýžování jsou v blízkosti toků uměle navršené pahrbky štěrku s částečně zasypanými jámami a strouhami. Říká se jim sejpy, nebo také hrůbata a v roce 1895 odhadl F. Pošepný plochu, kterou pokrývají na 75 km2. Dodnes se jich však zachovaly jen skromné zbytky, které i tak překvapí svým rozsahem, jako například mezi Velkými Hydčicemi a Žichovicemi. Zlato se zde však nerýžovalo jen na Otavě, ale i na všech jejích přítocích. Dalo by se říct, že každý potok pramenící na Šumavě je, nebo přesněji byl zlatonosný.
Jaké byly obsahy zlata otavských nánosů v dobách dávných rýžovníků se můžeme dnes jen dohadovat, ale v současnosti se obsahy zlata pohybují mezi 0,2 – 0,6 gramu na 1 m3 štěrkopísku. U Horažďovic jsou největší obsahy zlata v těsné blízkosti města a jsou vázány na čtvrtohorní štěrkopísky a na třetihorní jílovité a písčité sedimenty. Průzkum v letech 1943- 44 zde prokázal průměrný obsah 0,78g / m3 .
