Aktuality

Už tento víkend se na nové trase z Borových Lad pojede další ročník Kašperské 30. Trať, která vede Národním parkem Šumava, rozhodně bude stát za to. Koneckonců, nabízí i výhledy na Alpy!

Trasa Kašperské 30 startuje v obci Borová Lada, a to na loukách těsně za posledními domky, jižně od vesnice. Cesta vedoucí z vesnice směřuje na Knížecí pláně. V tuto chvíli se nacházíme v nadmořské výšce 910 m.n.m. a vyrážíme vpravo od cesty po loukách, kde poměrně rychle nabereme výšku. Touto stopou vede i tzv.Šumavská magistrála propojující celou Šumavu od Železné Rudy až po Lipno.

Míjíme bývalou rotu pohraniční stráže, dnes využívanou správou Národního parku Šumava. Po dvou kilometrech, kdy už jsme v nadmořské výšce 1 000 m.n.m., odbočíme ostře vpravo. Nebudeme však pokračovat rovně po tzv. Židovské cestě, zatočíme ještě více vpravo na vrstevnicovou lesní cestu, které se říká Vlasatá. Zajímavá je historie této oblasti. Po druhé světové válce se tudy tajně převádělo přes hranice na západ. V blízkosti si můžete všimnout i pomníku věnovanému převaděčům.

Vpravo pod námi můžeme porostem zahlédnout osamělou osadu Františkov, kde za války měli Němci podzemní továrnu na vojenské stíhačky. Z lesa vyjedeme na široký průsek, kde bude po třetině závodu první občerstvovací stanice. Poté odbočíme prudce vlevo na cestu spojující Kvildu s Bučinou. Široký průsek zde zůstal od „železné opony“. Asfaltová silnice, která je nyní pod sněhem se prohrnuje, aby se dopravní obsluha mohla dostat na Bučinu a dále na hraniční přechod.

Silnici budeme mít postupně vlevo od nás, ale dvakrát ji budeme přejíždět. Cesta vede stále mírně do kopce. Pořád pokračujeme po stopě vzhůru až do výšky téměř 1 200 m.n.m.. V této chvíli budeme v nejvyšším bodě závodu. Po malém sjezdu, kdy budeme zhruba v polovině závodu, vyjedeme na nejmagičtější místo. Naskytne se nám pohled na vzdálené Alpy, které od nás budou vzdušnou čarou 250 kilometrů. Po dlouhém úseku, kdy jsme běželi lesem, se nám otevře nádherný výhled na zasněžené louky bývalé osady Bučina.

To už se kloužeme ve sjezdu, míjíme na rozcestí kapličku i vpravo nad námi nově obnovený hotel „Alpská vyhlídka“. Budeme skoro na dosah státní hranici s Německem. Odbočíme však z kopce doleva a budeme téměř kopírovat státní hranici. Míjíme turistické rozcestníky s názvy Chaloupky, Furik a Knížecí pláně - rozcestí, až se po rozlehlých loukách dostaneme k osamělé stavbě. Tou je hostinec na Knížecích pláních, kde nás čeká pohostinnost na druhé občerstvovací stanici na dvacátém kilometru. Napojeni iontovým nápojem, s tatrankou v rukavicích a banánem v žaludku se vydáme vlevo směrem k Borové Ladě. Po mírném sjezdu si ještě vyšlápneme poslední stoupání. Najedeme opět na širokou Šumavskou magistrálu a klesáme k cíli. Zde již poznáváme úseky, kterými jsme před pár okamžiky stoupali po startovním výstřelu.

Někteří z nás ze sebe vyškrábnou poslední zbytky sil a pokusí se předjet naše spoluzávodníky. Již zdálky ale vidíme cílovou bránu, vzápětí slyšíme pípnutí svého čipu a můžeme si pogratulovat. Zase jsme vyhráli, byť jen třeba sami nad sebou!