Aktuality

Putování po stopách strážců hranice krásnou šumavskou krajinou. Naučná stezka o délce 19,5 km na trase Kašperské Hory, Amálino údolí, Řetenice, Ždánov, hrad Kašperk, Kašperské Hory. Na trase je instalováno 15 informačních tabulí s obrázky a texty v češtině, v němčině a angličtině. Tabule č. 16 je na parkovišti hradu Kašperk, které je druhým nástupním místem stezky.

Stezka začíná na náměstí v Kašperských Horách, doporučenou alternativou je začátek na parkovišti pod hradem Kašperk. Naučná stezka je jednosměrná a je značena příčným zeleným pruhem v bílém poli.

• Informační tabule č. 1 (Kašpeské Hory - náměstí - 0 km) přináší úvodní slovo ke vzniku stezky a k tématice ochrany a obrany hranice.
• Informační tabule č. 2 (1,5 km) rozebírá ostrahu a obranu hranice ve středověku. Důraz je kladen na období tzv. Zlaté stezky.
• Informační tabule č. 3 (3 km) na základě zápisu z protokolu se slavným pašerákem Kiliánem Nowotným naznačuje souboj vedený po staletí…orgány státní moci – v tomto případě finanční stráže - kontra pašeráci a podloudníci.
• Informační tabule č. 4 (4,1 km) seznamuje s jednotlivými typy lehkého opevnění vz. 37, vyskytujícími se na části úseku stezky. Tyto pevnůstky symbolizují odhodlání obrany republiky proti nacistickému Německu.
• Informační tabule č. 5 (5,2 km) se pokouší rozkrýt tajemství legendárního pašeráka – „Krále Šumavy“. V případě této tabule je představen Kilian Nowotny, který je znám z Kalčíkova románu Král Šumavy.
• Informační tabule č. 6 (6,1 km) přibližuje vznik jednotek S.O.S.. Tato složka obrany státu bývala i v historických studiích často opomíjena.
• Informační tabule č. 7 (7,4 km) představuje schéma jednotek čs. armády, které bylo vytvořeno ve 30. letech na obranu hranic Československa.
• Informační tabule č. 8 (9,4 km) se dotýká historie obce Ždánov na úpatí stejnojmenného kopce. Její obyvatelstvo německé národnosti bylo v roce 1945 odsunuto a ves tak zanikla.
• Informační tabule č. 9 (10,6 km) seznamuje s technickými detaily objektů lehkého opevnění, lidově zvaného „Řopík“.

• Informační tabule č. 10 (11,5 km) ukazuje vlastenecké odhodlání vojáků, kteří měli bránit linii opevnění. Vzniklé tzv. Desatero dokládá vysokou bojovou morálku příslušníků hraničářských jednotek.
• Informační tabule č. 11 (12 km) nastiňuje technologii výstavby linií lehkého opevnění. Dále je zde rozvinuto plánování výstavby jednotlivých úseků, které se nacházejí na Kašperskohorsku.
• Informační tabule č. 12 (13, 35 km) se vrací do středověku, kdy ostrahu hranice na Sušicku zajišťoval hrad Kašperk.
• Informační tabule č. 13 (14,8 km) seznamuje s „využitím“ některých čs. pevností po odstoupení pohraničí Československa Německu v roce 1938.
• Informační tabule č. 14 (16,3 km) pojednává o osudech objektů lehkého opevnění v letech studené války. Většině bunkrů na naší stezce se dostalo protiatomového zabezpečení.
• Informační tabule č. 15 (18 km) představuje dalšího kandidáta na titul „Král Šumavy“ a to Josefa Hasila.
• Informační tabule č. 16, umístěná na parkovišti hradu Kašperk, je obsahově shodná s informační tabulí č. 1.

Tématicky je stezka zaměřena na historii ostrahy hranice v západních a jihozápadních Čechách (středověk, novověk, finanční stráž, pašování, výstavba opevnění čs. armády ve 30. letech 20. století, spuštění „železné opony“).

Autoři projektu Mgr. Zdeněk Svoboda (kastelán hradu Kašperk) a Jan Jirák (archivář Vlastivědného muzea v Klatovech) nabízejí přednášky a besedy o historii ostrahy hranice spojené s promítáním dobové a často unikátní obrazové dokumentace vlastním dataprojektorem.