Aktuality
Od 15. července se měla otevřít cesta Luzenským údolím k hraničnímu přechodu Modrý sloup. Nakonec vše je jinak, na Modrý sloup se pěšky dostanete, ale oklikou přes Špičník. Přestože od rozhodnutí českobudějovického soudu uběhlo jen pár dnů, zaznamenali jsme řadu novinářských článků i oficiálních vyjádření na toto téma. Většina zpráv se nesla v duchu obrovského zklamání turistů, kteří se již chystali Luzenským údolím projít. Také jsme se těšili…
Řada článků o uzavření cesty na Modrý sloup nám však přišla povrchní až tendenční, proto jsme na ně ani na www.sumavago.cz neupozorňovali. Faktem je, že soud cestu skrze Luzenské údolí zamítl na základě žaloby Dagmar Kjučukové z Okrašlovacího spolku Zdíkovska a České společnosti ornitologické (ČSO). Tím se na ekoaktivisty snesla ostrá kritika. Ti se brání následujícím způsobem. „Předmětem soudního řízení byla nezákonnost rozhodování Správy NP Šumava, nikoli samotné otevření cesty. To by bylo určitě za řady okolností možné, jak i dlouhodobě všude uvádíme. Předmětem kritiky je ale salámová metoda, kterou správa národního parku a ministerstvo životního prostředí zvolily, protože ta skutečně ochranu tetřevů na Šumavě nezaručí. Také stojí za zmínku, že otevření stezky nezmařili žádní aktivisté, ale rozhodnutí nezávislého soudu," napsal Deníku ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Otázkou tedy je, proč Správa Národního parku a ministerstvo životního prostředí, které o otevření cesty přes Luzenské údolí rozhodlo již v listopadu 2012, nepostupovalo tak, aby soud minulý týden nemusel jejich rozhodnutí zrušit „pro vady řízení a nezákonnost.“ Kritizovat ekoaktivisty je v tomto kontextu tedy poněkud laciné, pokud by vše bylo v pořádku, jistě by jakékoliv námitky proti otevření cesty byly soudem odmítnuty.
Silnou agitací za státní peníze zavání například tento oficiální článek/tisková zpráva NP Šumava s podtitulkem „Zklamaný turista hrál na Březníku protest song,” který byl převzatý například idnesem.cz. Chudák turista. Nemohla správa NP s ministerstvem ŽP učinit rozhodnutí o zpřístupnění Modrého sloupu tak kvalitně, aby nebylo zpochybnitelné u soudu? Možná bychom už dnes mohli být na Modrém sloupu, cestou bez oklik a bez zbytečné polarizace společnosti na ekoaktivisty a ekoturisty…
Podle našeho názoru zajímavý článek zveřejnil server ceskapozice.cz. Proč se turisté na Šumavě neprojdou po historické cestě Luzenským údolím na Modrý Sloup, vysvětluje profesor Pavel Kindlmann:
Po úbočí Luzenského údolí se chodívalo již od středověku. Vedla tudy Zlatá stezka, obchodovalo se tu i pašovalo zboží několik stovek let. Poté byla po dlouhá léta uzavřena, nejdříve kvůli „železné oponě“, po vzniku Národního parku Šumava pak kvůli tomu, že procházela územím, na kterém se podle některých záznamů vyskytoval tetřev hlušec.
Loni 12. listopadu umožnily průchod svými rozhodnutími Správa NPŠ a ministerstvo životního prostředí s tím, že cesta bude přístupná pro veřejnost v období od 15. července do 15. listopadu, a to pouze pro pěší návštěvníky. Toto rozhodnutí bylo napadeno Okrašlovacím spolkem Zdíkovska a Českou společností ornitologickou.
Je skutečně pro přežití tetřeva tak důležité to, jestli jednou cestou budou či nebudou chodit lidé? Soud věc uzavřel tím, že obě dotyčná rozhodnutí zrušil „pro vady řízení a nezákonnost“. Mnozí lidé vyjadřují s tímto závěrem nespokojenost, a to včetně těch, pro které by ochrana přírody (tedy i tetřeva) měla být prvotním úkolem: ředitele Správy NPŠ Jiřího Mánka a bývalého ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS). Je to podle nich „ta nejsmutnější zpráva za poslední rok“ a na vině jsou dle nich „ekologisté, co si na milovníky přírody jen hrají“.
Oba by měli vědět, o co tu jde, avšak i mnozí ve věci nezainteresovaní lidé si právem kladou otázku: Je skutečně pro přežití tetřeva tak důležité to, jestli jednou cestou budou či nebudou chodit lidé? Pokusme se na ni odpovědět.
Zničí jedna cesta tetřeva? Zbytek tohoto článku naleznete ZDE.
<rk>
