Aktuality

„Na Šumavu přichází Doba jasných pravidel,“ říká Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava
Chystaný zákon o Šumavě náš největší národní park vyvede z doby temna. Skončí zmatky, zkreslené výklady a chaos. Péče o lesy národního parku získá jasná pravidla. Ta už pak nikdo nebude moci svévolně a účelově změnit. Zákon také stanoví velikosti prvních zón, kde platí ty nejpřísnější předpisy ochrany přírody. „První zóna i rozsah bezzásahových území budou de facto největší za dvacet let fungování Národního parku Šumava. Zákon o Šumavě v žádném případě neotevře dveře developerům ani dřevařské lobby," uvádí Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.

Graf: Stávající podoba NP Šumava

Otázka: V historii se nedodržovala slíbená bezzásahovost?
 

Jiří Mánek: Sice bylo příkazem ředitele Františka Krejčího deklarováno, že se na 16000 hektarech nebude proti kůrovci zasahovat. Ale síla kůrovce byla taková, že se vedení ministerstva životního prostředí i Správy NP a CHKO Šumava vlastních příkazů a pokynů zaleklo. Proto si začali udělovat výjimky ke kácení kůrovce i v oblastech, o kterých se veřejně mluvilo, že jsou bezzásahové. O výjimkách se ale nemluvilo. Jen za roky 2007-2010 jich bylo vydáno asi 700! Stromy se kácely i v prvních nejcennějších zónách, celkem bylo tehdy v prvních zónách vykáceno přibližně 7000 kubíků. Tak jakápak bezzásahovost?! Dovedete si představit, že neplníte sliby? Že neplníte slib jednou, možná dva krát, kvůli naléhavým okolnostem, to se může stát. Ale nesplnit slib 700 krát?! Deklarovaná bezzásahovost byla ve skutečnosti děravá jako ementál. V reálu zůstala kompaktně bezzásahová plocha asi jenom na 11.500 hektarů. A to je z celého národního parku jen 16 procent.
 

Otázka: Takže 30 procent bezzásahovosti na Šumavě byl podvod?
 

Jiří Mánek: Říkalo se, že 30 procent v NP Šumava je bezzásahových. Stále se to dnes opakuje v prohlášení některých vědců a řady aktivistů. To byla a je největší blamáž. Za bezzásahové území bylo vyhlášeno nějakých 16000 hektarů, tzv. červená mřížka v příkazu ředitele Františka Krejčího č. 10. Každý si umí spočítat procentický podíl 16000 hektarů z celkové plochy NP Šumava, která je 68064 hektarů. I kdyby se dodržovala bezzásahovost na zmíněných 16000 ha, jako že se absolutně nedodržovala, tak 16000 ha je pouze 23% z rozlohy parku. Zkuste si to spočítat.

• Přečtěte si celý rozhovor s Jiřím Mánkem zde.

Připomeňme, že vládní verze nového zákona o Šumavě z dílny ministra Tomáše Chalupy prošla díky podpoře komunistů ve čtvrtek 9. května prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Návrh má rozšířit nejpřísněji chráněnou první zónu parku na celou pětinu jeho rozlohy, bezzásahová území se ale zmenší (o návrhu zákona jsme psali zde). Proti návrhu se postavila opoziční ČSSD. „Současná verze vládního návrhu bohužel ze žádného hlediska neodpovídá významnosti problému spojeného s Národním parkem Šumava. Mění většinu území Národního parku z pohledu ochrany přírody na chráněnou krajinnou oblast. A to považuje sociální demokracie za opravdu chabý výsledek,“ píše v oficiálním vyjádření Vladimír Špidla zde.

Proti zákonu i nadále vystupují ekologičtí aktivisté Hnutí Duha a s nimi spříznění odborníci. Zákon prý do chráněného území vpustí developery a umožní další zástavbu. „Jiří Mánek a Tomáš Chalupa říkají, že jejich zákon nic takového neumožňuje. Ve skutečnosti je ovšem součástí ministrova návrhu právní klička, podle které ochrana přírody v národním parku už nebude mít přednost před developerskými projekty. Ochrana přírody má mít v národním parku prioritu - ale přehozením slovosledu v poslední větě "rozvoj obcí" dostane z tohoto pravidla speciální výjimku (§ 1 odst. 5). S jedním developerským projektem návrh zákona přímo počítá. Jde o výstavbu lyžařského areálu v jižní části parku - lanovky a sjezdovky na Hraničníku s příslušnou infrastrukturou. Kvůli projektu mají být vykáceny vzácné horské lesy v místech, kde žijí chránění rysi a hnízdí tetřevi, kteří jsou u nás na pokraji vyhubení.“ Píše se například na webu o ochraně přírody enviweb.cz.

• Více argumentů proti zákonu o Šumavě čtěte zde.

Graf: Navrhované změny v NP Šumava

„Dřevorubci by mohli kácet v nejcennějších partiích, jako je kaňon Křemelné nebo prales na Smrčině. Developerům by pak otevřel cestu ke stavbě lanovky se sjezdovkou na Hraničník a dalším stavbám," zmínil Edvard Sequens ze sdružení Calla, které podle jeho slov podporuje pozměňovací návrh připravený vědci a Hnutím Duha, jež dává prostor lidem na polovině území parku a v druhé požaduje přísnou ochranu.

Nadšený z návrhu nového zákona je naopak hornoplánský starosta Jiří Hůlka: „My jsme především rádi, že po dvaceti letech snad poslanci stanoví jasná pravidla pro to, co se v Národním parku smí a co ne." „V našem okolí se zlikvidovalo zemědělství, zlikvidovalo se lesnictví. A zbyl turistický ruch na měsíc a půl v roce. Ať nám tedy ti, kteří jsou proti vládnímu návrhu zákona, jasně řeknou, z čeho máme žít!" Tvrdí Hůlka v rozhovoru pro denik.cz.
 

<rk>